MARIN MARAIS A JEHO UČITELÉ

KE KONCEPTU PROGRAMU

Kým je pro člověka učitel? Postava učitele provází člověka od počátků jeho kulturního tvoření. Master, prophet, mentor, educator, pedagogue, teacher... Mistr, prorok, rádce, průvodce a mnoho dalších synonym v překladech do jiných jazyků. Učitel je strážce pokladu. Posláním učitele je tento poklad předávat do rukou, ve kterých bude nadále opatrován. Dobrý učitel je nenahraditelnou inspirací a jiskrou. Zároveň skutečně dobří učitelé hudby jsou učiteli spíše mimochodem, jako by tato dovednost byla pouze hřejivým vedlejším efektem hlavního plamene, kterým je aktivní provozování hudby.

Koncertem připomínáme konkrétní situaci z kulturních dějin, která může rezonovat i se současným posluchačem. Také vzdáváme hold všem, skrze které se zachoval archetyp dobrého a nadšeného učitele až do dnešní chvíle. Doufáme, že i posluchači spolu s námi budou moci s láskou zavzpomínat alespoň na jednoho svého učitele.

K OSOBNOSTEM SKLADATELŮ JAKO UČITELŮ MARINA MARAISE

Francouzský gambista Marin Marais, který působil jako sólista a skladatel na dvoře hudbymilovného krále Ludvíka XIV., měl dva významné učitele.

Prvním byl introvertní gambista, skladatel Monsieur de Sainte-Colombe, pro hudební badatele poněkud záhadná postava, která se vyhýbala dvorskému životu. Významným inovativním počinem tohoto hudebníka bylo, že k původně šestistrunné viole da gamba přidal sedmou strunu. Díky rozšíření rozsahu a zvětšení rezonance se nástroj stal velmi oblíbeným v sólové i komorní hře.

Druhým učitelem Marina Maraise byl Jean-Baptiste de Lully (roz.Giovanni Battista Lulli), italský hudebník tolik toužící po francouzské identitě, až se skutečně jako Francouz zapsal do hudbních dějin. Tento extrovertní tanečník byl také mj. houslistou a cembalistou. V kulturním povědomí je uložen kromě okolností své smrti (probodnutí nohy dirigentskou hůlkou s následnou sepsí) jako skladatel baletu, opery a dalších velkolepých forem pro královský dvůr.

Obě tyto kontrastní osobnosti ovlivnily Maraisovu tvorbu. Ve zkratce: niterné, zamyšlené části střídají lehké, radostné, uchu lahodící tance či ronda.

Inspirace skrze kolegy je specifickým způsobem učení se a nezáleží mnoho na tom, zda se jedná o spolupracovníky či konkurenty. Osobnost Antoina Forquerayho, který byl již v dobových traktátech označován za "Ďábla violy da gamba", jak pro svůj způsob hry na gambu a kompoziční excentrické inovace, tak i charakterové vlastnosti, ostře kontrastuje s Marinem Maraisem, který je tamtéž označován za "Anděla violy da gamba", taktéž pro způsob hry, vyrovnané zacházení s harmonií a poklidný osobní život.


KE SKLADBÁM

Kolik existuje skladeb určených explicitně uším posluchačů? Skladatelé často pracují s představou vizuálního vjemu v titulu skladby zmiňující předměty, bytosti, tance, nálady či situace. Titul Les voix humaines neboli "lidské hlasy" naopak vyzývá k přimhouření očí ve prospěch nastražení uší. Skladatelé vždy osobitým způsobem reflektovali hudbu předchozích dob, buď se jí inspirovali nebo její pravidla bořili a překračovali. Tak se děje i v této skladbě s odkazem zvukového ideálu, ve kterém byl zpěv považován za nejdokonalejší způsob provozování hudby, jemuž se nástroje snažily připodobnit. Intenzivně je zde využita přirozená rezonance nástroje v tónině D dur. Zvláštní způsob zápisu smyku nutí hráče k častému zvedání smyčce nad struny, byť se jedná o skladbu plnou táhlých motivů. Rozřešení (disonancí) jako by se symbolicky nacházelo až za tóny, v tichu, za naším snažením. Alikvoty znějící silně ve chvílích, kdy se hráč nedotýká smyčcem strun, mohou také odkazovat na alikvoty znějící při dokonale čistě vyladěném souzvuku lidských hlasů, které byly od renesance chápány jako projev Božího řádu na Zemi.

Nyní můžete otevřít oči. Program zahájí i uzavře Suita in D Marina Maraise pro sólovou violu da gamba s doprovodem bassa continua. Skladba vychází z tehdejších velmi populárních tanečních forem, je však spíše virtuózní stylizací konkrétních tanců, určenou pouze k poslechu. Kompletní suita obsahuje velké množství krátkých skladbiček, ze kterých je možno dle vlastního výběru sestavit vlastní skládačku, proto jsme suitu rozdělili na dva bloky a zarámovali jí celý program. V našem programu suitu vizuálně doplňují taneční ukázky, které stejně jako hudba vycházejí z původních kroků tanců allemande, courante, gigue, sarabandy, menuetu či rigaudonu.

Suitu Marina Maraise můžete porovnat s tvorbou jeho prvního učitele Sainte-Colomba, od něhož zazní Le Retrouvé (Návrat). V této skladbě, v originále psané pro dvě basové violy da gamba, se objeví spíše v podobě volných asociací, tedy ne ve svém obvyklém symetrickém schématu, několik motivů připomínajících taneční suitu.

Oblíbenou formou francouzské barokní hudby psanou nejčastěji pro loutnu, violu da gamba nebo cembalo, je Tombeau, neboli "náhrobek". Tato skladba byla psaná na počest zesnulé osoby. Skladba ji chválí, vypráví o ní, pláče pro ni a připomíná danou osobu jejími vlastními citacemi. Formálně se skladba řadí mezi světskou hudbu, obsahově ale lne k hudbě duchovní, neboť je zde krom dočasnosti těla tematizováno také vystoupání duše ke svému Stvořiteli. Marais napsal krásná Tombeau pro oba své učitele. My zahrajeme výraznější Tombeau pro J. B. Lullyho za doprovodu tance, který tentokrát nevychází z historických choreografií, jako tomu je v případě suity.

K TANCI

Přemýšleli jsme, jaký taneční projev by byl vhodný k barokní hudbě a
tématu Marina Maraise a jeho učitelů. První myšlenkou byl barokní tanec jejich doby ve stylu "La belle danse". Avšak postupně se před námi otevřela další perspektiva:
Jaké podněty dává barokní hudba současnému člověku? Kam směřuje jeho kroky? Jak ovlivní jeho taneční projev? Rozhodli jsme se pojmout taneční doprovod jako pohybovou improvizaci. Nechat promluvit naše těla jako odpověď na místo, čas, prostor a barokní hudbu. Z přelomu 17.-18. století se nám dochovala celá řada tanečních choreografií ve stylu "La belle danse". Podíváme-li se na tyto choreografie a tehdejší taneční styl analytickým okem, můžeme spatřit několik významných kamenů, z kterých je tento dům postaven. Spirála, horizontální trajektorie v prostoru, prostor mezi tanečníky, symetrie, lineární a oblé trajektorie, specifické používání paží obohacené o zkoumání a objevování budou našimi základními kameny i pro tento koncert.